Rekonstrukce neboli stavební úpravy

2. října 2019

Když se přistavuje, je to výzva a se musí vše kvalitně navrhnout.

Ing. Matěj Machač

Vždy, když se něco přistavuje, bývá to problém. To především z důvodu sedání zeminy, tzv. konsolidace, což vede k sedání samotné stavby. V případě přístavby nové části objektu ke stávajícímu, nastává problém rozdílného sedání.

Konsolidaci si můžeme vysvětlit tak, že dům má obrovskou váhu. Tím, že tlačí na zeminu pod sebou, v místě, kde je postavený, je zemina stlačována touto silou. Daná zemina se ovšem nestlačí v jednom okamžiku, ale stlačuje se postupně. Proto než si dům takzvaně „sedne“, trvá to i několik let. Tuto deformaci lze vypočítat, avšak realita může být dost odlišná od výpočtu.

Jak se ubránit konsolidaci?

Nijak. Tomuto ději nelze zabránit, nicméně dají se navrhnout opatření, která povedou k tomu, že celá stavba bude v pořádku, i když stávající část a přístavba budou sedat odlišně rychle.

Ideálním řešením tohoto problému je dilatace. Jedná se o způsob oddělení stávající a nové stavby. Takové oddělení, které zajistí volný pohyb nové a stávající stavby vůči sobě. Nová stavba tedy může sedat bez toho, aniž by významně ovlivňovala stavbu stávající. Nevzniknou tak praskliny, jelikož stávající a nová stavba jsou samostatně stojící s pružnou spárou v celé délce a ploše kontaktu těchto staveb.

Například v Praze jsme řešili rekonstrukci s nástavbou a přístavbou k rodinnému domu. Právě u tohoto projektu jsme navrhli dilatační spáru se všemi dalšími dilatačními opatřeními.