Zateplování polystyrenem ano či ne?

19. května 2020

Často se setkáváme s názorem, že dům je po aplikaci polystyrenu udušen. Stěny přestávají dýchat, dům se tak stane uzavřeným systémem a konstrukce začnou plesnivět. Je to částečně pravda, ale realita není tak dramatická.

Ing. Matěj Machač
Ing. Matěj Machač

Problém může nastat při zateplování staré stavby, kde není provedena dodatečná hydroizolace. Než se pustíte do zateplení domu, který už má pár desítek let za sebou, určitě doporučujeme provést dodatečnou hydroizolaci. Existuje několik způsobů, jak hydroizolaci provést.

  •        Nejčastější způsob je podřezání zdiva, kdy se zdivo ve spáře mezi cihlami prořízne a do vzniklé mezery se vloží asfaltová nebo plastová hydroizolace.
  •           Často jsou také používány zubové plechy, které se mezi cihly zalisují.
  •        Méně častým způsobem, který je vhodný spíše u silnějšího zdiva nebo u zdiva pod úrovní terénu, je injektáž krémem. Provádí se pomocí vyvrtání děr, do kterých se pod tlakem vhání emulze, která se do zdiva nasákne a vytvoří tak vlhkosti neprůstupnou bariéru.
  •      Zcela jiný způsob zajištění stavby proti vzlínající vlhkosti je pomocí vzduchové větrané mezery. Ta se může vytvořit například pomocí systému plastových iglú. Tento systém je vhodný u kamenného zdiva.

Při správně provedené dodatečné hydroizolaci proti vzlínající vlhkosti je možné starší dům zateplit polystyrenem. V případě, kdy hydroizolace není v pořádku a dům polystyrenem zateplíte, vzniká riziko vlhnutí stěn. Jelikož se vzlínající voda mohla ze stěny dostat ven, po aplikaci polystyrenu to bude mít těžší.

Další důvod vlhnutí zdiva po aplikaci polystyrenu je nedostatečně větraný interiér. Často se v jedné etapě dům kompletněji revitalizuje. To znamená, že se zateplí stěny polystyrenem a také se vymění stará dřevěná okna za ta plastová. Dům, tak přestane být větrán netěsnými okny, která se vyměnila při jedné rekonstrukci. Obyvatelé, kteří byli zvyklí větrat méně, musí zvýšit intenzitu větrání, jelikož nová plastová okna jsou velice těsná.

Dům ani před zateplením nedýchal způsobem, že by se nemuselo větrat. Vlhkost, která vzniká v interiéru při vypařování vody z lidí (například při dýchání) nebo při vaření, není odváděna a usazuje se na stěnách. Následně je vlhká stěna ideální živnou půdou pro spory, které zde vytvoří plísně.

Také častá „obrana“ proti polystyrenu je mylně opodstatněna, že dům je dostatečně zateplen, jelikož obvodové konstrukce jsou například tloušťky 60 cm z plné pálené cihly. To je zcela chybný pohled. Musíme si uvědomit, že cihla plná pálená je asi 20 x horší izolant. To znamená, že když má stěna z cihly plné pálené tloušťku 1 m, je stejně tepelně izolační jako stěna z polystyrenu o tloušťce 0,05 m, což je 5 cm polystyrenu.

Také často investoři mají požadavek „když už zateplovat, tak vatou“. Ano je to další možnost. Vata je difuzně otevřená, to znamená, že vatou může prostupovat vodní pára. Je potřeba si ujasnit difuzně otevřenou konstrukci a difuzně uzavřenou:

Difuzně otevřená je ta, kde vodní pára v relativně krátké době konstrukcí projde. Difuzně uzavřená je ta, kde vodní pára konstrukcí také projde, ale v mnohonásobně delší době. Proto je nutné si určit, jakou obvodovou konstrukci chcete v domě mít a podle toho navrhnout veškerá souvrství. Jedná se o všechny části od vnitřní omítky, jádra, zdiva, lepidla, zateplovacího materiálu, až po venkovní stěrku, omítku a nátěr. U difuzně otevřené konstrukce musí být každá vrstva difuzně otevřená.

U difuzně uzavřené je naopak důležité, aby vnitřní vrstva byla difuzně uzavřená. Do konstrukce může vstoupit jen minimum vodní páry, jelikož by se mohla v konstrukci hromadit z důvodu, kdy narazí na polystyren, přes který nemůže projít dál.

Takže za nás, určitě doporučujeme objekt zateplit, ať už polystyrenem nebo vatou. Pokud chcete levnější variantu difuzně otevřené konstrukce, prohlédněte si nový Baumit OpenTherm. Ale při správně zvolených vrstvách zdiva a při správné hydroizolaci proti zemní vlhkosti s polystyrenem chybu neuděláte.