Je dáno stavebním zákonem, že každý projekt by se měl navrhovat na základě hydrogeologického průzkumu. Dbejte na to! Základy se velice draze a náročně opravují.
Je dáno stavebním zákonem, že každý projekt by se měl navrhovat na základě hydrogeologického průzkumu. Dbejte na to! Základy se velice draze a náročně opravují.
Základy na píscích
U písků ve většině případů stačí založení do hloubky 0,8 m pod upravený terén. Této hloubce se říká „nezámrzná hloubka“. Důležité je, aby byl základ v takové hloubce, ve které nezamrzá voda. Kdyby voda pod základem zamrzla, při zvětšení objemu by celý dům nazvedla a to je velice nepříznivé, jelikož může dům popraskat apod. Podstatnější u založení na píscích je šířka základu a tu lze určit jen na základě kvalitního průzkumu. Když jsou písky nesoudržné a málo ulehlé, může být určeno, aby byl základ velice široký a zatížení od stavby bylo patřičně rozneseno.
Založení na jílech
U jílů je to složitější. Zde většinou nepostačí nezámrzná hloubka 0,8 m, ale je potřeba dostat se hlouběji. V některých případech až 1,6 m (a nejsou to žádné výjimky). Nejde o mráz, který by mohl základy porušit, ale o suché léto. Jíly mají totiž tu vlastnost, že při vyschnutí zmenší svůj objem. Proto, když se dům zakládá na jílech, musí být založen tak hluboko, že v dané hloubce jíl nikdy nevyschne ani v těch největších parnech.
U šířky základu při založení v jílech je to podobné, jako u základů v píscích. Z kvalitního průzkumu se určí únosnost zeminy. Čím je únosnost větší, tím může být základ užší.
Právě u rodinného domku, který je uvedený na obrázku, se řešili dosti komplikované základy, které navíc museli být výškově odskákány, jelikož se dům nachází ve svahu.