Hydrogeologický nebo inženýrskogeologický průzkum pro nás zpracovávají naši spřátelení hydrogeologové. Ti přijedou na parcelu budoucí stavby nebo k rekonstruované budově a vyhloubí sondu. Sonda může být buď kopaná, ručně vrtaná nebo strojně vrtaná/kopaná. Kopaná sonda se dostává jen do malých hloubek, je však levná. Vrtané sondy lze provádět do větších hloubek, jsou však dražší.
Dle typu stavby a odborného posouzení hydrogeologa se určí typ hloubení sondy. Na základě vytvořené sondy a odebraných vzorků, se provedou laboratorní testy jednotlivých vrstev a podzemní vody. Následně se vytvoří hydrogeologický, v některých případech inženýrskogeologický průzkum, který je nutný pro správné navržení základů.
V průzkumu je udána únosnost zeminy, která ovlivňuje šířku základů. Čím je zemina méně únosná, tím musí být základ širší, aby se dům „nepropíchl“ do země. Dále je určen typ zeminy, který ovlivňuje hloubku založení základů. U písků postačí nezámrzná hloubka 0,8 m, avšak u jílů je někdy nutné založit základový pás až do hloubky 1,6 m.
Inženýrskogeologický průzkum je jednoduše nutný pro určení způsobu a parametrů založení. To u velkých staveb může být i hlubinné v podobě pilot.
V průzkumu je taktéž uvedena úroveň podzemní vody a koeficient vsaku, který určuje, jestli je možné do zeminy vsakovat dešťové nebo odpadní vody. Například u jílových zemin je vsakování velice pomalé, jelikož mezi drobnými částečkami jílu jsou jen minimální mezery, kudy se voda může vsakovat. Tyto parametry se zjišťují tzv. nálevovou zkouškou.
Hydrogeologický průzkum nebo posudek je nutný také pro získání stavebního povolení při návrhu DČOV (domácí čistírny odpadních vod).
Cena hydrogeologického průzkumu a posudku pro rodinný dům může stát okolo 20 000 Kč, avšak u velkých staveb to může být i více než 100 000 Kč.
